Priváhta dáhkádusat sáhttet addit lassidorvvu čuozáhatriikka dearvvašvuohtabálvalusaid geavaheapmái. EU-láhkaásaheapmi dorvvasta vuoigatvuođa oažžut dikšuma ja buhtadusaid goluide EU- ja Eeg-riikkain ja Šveiccas. Maiddái Suoma dahkan riikkaidgaskasaš sosiáladorvosoahpamušat addet dihto diliin vuoigatvuođaid dikšumii Austrálias ja Kanada Quebecas. Dát dárkkuha, ahte láhkaásaheapmi addá áššehassii vuoigatvuođaid báikkálaš almmolaš dearvvašvuohtafuolahusas ja ahte Áel sáhttá maŋálgihtii buhttet eará báikkis šaddan buohccedikšunbuhtadusaid.

Priváhta dáhkádusa  gokčevašvuohta sorjá dáhkáduseavttuin

Priváhta dáhkádusaid fállet ruovttueatnanlaš ja olgoeatnanlaš dáhkádusfitnodagat. Daid gokčevašvuođas ja hattiin leat erohusat. Dat buhttejit sierra lágiin olgoriikkain dearvvašvuohtabálvalusaid geavaheamis šaddan goluid, jos gažaldat lea gaskaboddasaš orodeami áigásaš buohccámis dehe ohcaleamis olgoriikkaide buohccedikšuma oažžuma várás.

Dáhkádusváldi ja dáhkádusfitnodat soahpaba dáhkádusa eavttuin dáhkádussoahpamušas. Dáhkádussoahpamušláhka ásaha soahpamušaide oppalaš rámaid, muhto dáhkádusdorvvu viidodat ja máŋggat ovttaskasčuoggát leat dáhkádusfitnodatguovdasaččat.

Dáhkádus- ja ruhtadanneavvun FINE neavvu ja veahkeha dáhkádusáššiin.

Priváhta buohcangollodáhkádusat

Buohcangollodáhkádusaid vuvdet dáhkádusfitnodagat, mat geavahit dain sierralágán buvttanamaid, dego buohcandorvu, rávesolbmodorvu ja dearvvašvuohtadáhkádus. Oassi dáhkádusain buhttejit sihke dáhpedorbme- ja buohcangoluid, oassi dušše buohcangoluid. Buohcangollodáhkádusat nohket dábálaččat 60-100-jahkásažžan, eaige dat dábálaččat mieđihuvvo badjel 65-jahkásaččaide.

Buohccedikšungolut buhttejuvvojit buohcangollodáhkádusas dábálaččat eanemusat duođalaš, ollašuvvan goluid mielde. Dikšungoluid buhtten gáibida dábálaččat, ahte buozalmasa dehe váttu dikšun lea leamaš oppalaš dálkkasdieđalaš oainnu mielde vealtameahttun ja dárbbašlaš.

Buohcangollodáhkádusat dehe daid buot buhtadusšlájat eai vealttakeahttá leat fámus olgoriikkain. Dáhkáduseavttuin lea ovdamearkka dihte sáhttán ráddjejuvvot, ahte buozalmasa vuođul buhtadus máksojuvvo dušše Suomas addojuvvon dikšumis.

Buohcangollodáhkádusaide sáhttet maid gullat ráddjehusat. Fitnodagaid ja buktagiid gaskkas sáhttet leat erohusat earret eará áhpehisvuođa ja riegádahttima dikšuma, bátnedikšuma, fysikála dikšungoluid, čanasdárbašiid, veahkkegaskaomiid ja sierralágán terapiijadikšumiid sihke mátkegoluid buhttemis.

Buhtadusat eai dábálaččat máksojuvvo dikšumiin, mat eai oppalaš dálkkasdieđalaš oainnu mielde adno dárbbašlažžan. Dákkárat leat dábálaččat molssaeaktodikšumat.

Mátkedáhkádus

Persovdnavahágiid gokči mátkedáhkádusa váldin lea álohii ávžžuhahtti, go mátkkoštat olgoriikkaide. Mátkedáhkádusaid fállet ovttaskas dáhkádusfitnodagat. Mátkedáhkádusaid buhtaduseavttut molsašuddet ja dain sáhttet leat mearkkašahtti fitnodatguovdasaš erohusat.

Mátkedáhkádus buhtte dábálaččat buozalmasa dehe dáhpedorpmi dikšungoluid dáhkáduseavttuid viidodaga mielde. Mátkedáhkádusaid eavttuin sáhttá ráddjejuvvot du vuoigatvuohta buhtadussii ovdamearkka dihte diliin, main du dikšundárbbu lea šaddan

  • ovdal gávnnahuvvon buozalmasa dehe áhpehisvuođa geažil
  • várálaš dehe riskasuojehis faláštallan- dehe eará lihkadandilis, dego buokčaleami, gizzuma ja áibmojohtalusa diliin
  • ohcaleamis vásedin dikšumii olgoriikkaide.

Muhtin mátkedáhkádusaide gullá olgoriikkain šaddan mátkegoluid buhtten. Mátkegolut sáhttet šaddat maid das, jos dárbbašat givtta čuozáhatriikkas Supmii. Dáhkádusfitnodat sáhttá gáibidit dákkár mátkegoluid buhttema várás sierra ordnedemiid, dego oktavuođa váldima dáhkádusfitnodahkii ovddalgihtii dehe dáhkádusfitnodaga ordnen givtta.

Mátkedáhkádusain lea sierra meroštallojuvvon, buhttejuvvojitgo jápmindáhpáhusas liikka seailluhan- ja fievrridangolut dehe hávdádangolut. Dasa lassin mátkedáhkádusain leat dábálaččat sierra meroštallojuvvon, mot oapmahažžii dehe eará mieđušteaddjái buhttejuvvojit šaddan golut.

Soahpamušdoaktárat

Jos dáhkádusfitnodagas leat orodanriikkas soahpamušdoaktárat dehe eará ovttasbargoguoimmit, dat sáhttá oahpistit du njuolga doaktárii, gii gullá soahpamuša ollái. Dávjá dákkár bálvalusaid geavahemiin oaččut dikšuma hálbbibun dehe nuvttá ja dáhkádusfitnodat bearrá goluid njuolga dikšunaddiin.

Go leat vuolgime mátkái

  • Jos dus ii leat mátkedáhkádus, lea ávžžuhahtti oastit dan ovdal mátkki.
  • Oahpásnuva dáhkádusa sisdollui ja vuoimmisorrunáigái ovdal mátkái vuolgima.
  • Jos mátkkoštat mánáiguin, dárkkis, gulletgo mánát du dáhkádusa ollái.
  • Čilge, mot oaččut heahtedáhpáhusas oktavuođa dáhkádusfitnodahkii.
  • Váldde mátkečuozáhahkii mielde dáhkádusfitnodagastat oažžun duhtoša dehe eará mátkedáhkádusáššegirjji.