1. Mii lea eurohpalaš dálkkasmearrádus?

Eurohpalaš dálkkasmearrádus lea báberčáláhus, mii adnojuvvo, go hálidat oastit dálkasiid nuppi EU-riikkas. Sáhtát sihtat iežat doaktáris eurohpalaš dálkkasmearrádusa, man namma lea Dálkkamearrádus olgoriikkain oastima várás. Dalle doavttir čáliha dutnje eŋgelasgiel dálkkasmearrádusa, man sáhtát geavahit EU-riikkain dego báberreseaptta. Dainna ii sáhte oastit dálkasiid Suomas, iige dan sáhte ieš čálihit Iežasfuorkkás.

EU-riikkat galget dohkkehit nuppi EU-riikkain addojuvvon dálkkasmearrádusaid. Dát dárkkuha, ahte ovdamearkka dihte estteeatnanlaš dálkkasmearrádusain sáhttá oastit dálkasiid Suomas ja nuppe gežiid. Eaktun lea, ahte dálkkasmearrádusas leat gáibiduvvon dieđut ja ahte dálkasis lea vuovdinlohpi dan riikkas, gos dát háhkkojuvvo. Go hágat dálkasiid nuppi EU-riikkas, dálkkasmearrádusa fámusorrun mearrahuvvá dađi mielde, man riikkas dálkkas háhkkojuvvo. Suomas dálkkasmearrádus lea vuoimmis dábálaččat guokte jagi.

Dálkkasmearrádus galgá čállojuvvot dálkkasbuktaga váikkuhanávdnasa namain dalle, go lea ulbmil háhkat dálkasa nuppi EU-riikkas. Ná sihkkarastojuvvo, ahte buohcci oažžu rievttes dálkasa, daningo dálkkasbuktagiid gávpenamat sáhttet molsašuddat sierra riikkain. Dálkkasmearrádus sáhttá čállojuvvot gávpenamain, go lea gažaldat biologalaš dálkasis dehe jos gávpenama geavaheapmái lea eará ákkastallojuvvon cuohkki. Doavttir galgá ákkastallat gávpenama geavahusa dálkkasmearrádusas.

Dálkkasmearrádusaid dohkkeheapmi ii guoskka gárrenávdnasiid dehe psykotrohpalaš ávdnasiid, nu ahte dákkár dálkasiid it sáhte oastit eurohpalaš dálkkasmearrádusain. Visot eará dálkasat sáhttet merrojuvvot eurohpalaš dálkkasmearrádusain.

Dálkkasmearrádusa olgoriikkain oastima várás sáhttá čállit dearvvašvuohtafuolahusa ámmátolmmoš, geas lea lohpi mearrat dálkasiid. Suomas eurohpalaš dálkkasmearrádusa sáhttá čállit doavttir sihke buohccedikšu, geas lea ráddjejuvvon dálkkasmearranriekti.

  1. Sáhttágo buohccis leat sihke elektrovnnalaš dálkkasmearrádus ruovttueatnama áššiid dikšuma várás ja eurohpalaš dálkkasmearrádus eará EU-riikkaid várás? 

Juo. Dálkkasháhkamiid, mat dahkkojuvvojit Suomas, várás buohcci oažžu dábálaččat elektrovnnalaš reseaptta. Dálkasiid várás, mat ostojuvvojit olgoriikkain, galgá sihtat doaktáris eurohpalaš dálkkasmearrádusa, man namma lea Dálkkasmearrádus olgoriikkain oastima várás, man sáhttá geavahit EU-riikkain dego báberreseaptta. Eurohpalaš dálkkasmearrádus ii leat elektrovnnalaš, daningo riikkaid gaskkas eai leat vel bissovaš vuogádagat dálkkasmearrádusaid elektrovnnalaš gieđahallamii.

Dárbbu mielde doavttir sáhttá čállit seamma dálkasis guokte dálkkasmearrádusa; sihke elektrovnnalaš reseaptta ja dálkkasmearrádusa olgoriikkain oastima várás.

  1. Dohkkego suopmelaš elektrovnnalaš reseapta olgoriikkain? 

Suomas adnon elektrovnnalaš reseapta ii doaimma olgoriikkain. Doaktára vuostáváldimis addojuvvon elektrovnnalaš reseaptta báberčáláhus Dálkkasmearrádus olgoriikkain oastima várás doaibmá dálkkasmearrádussan eará EU-riikkain. Dáinna čáláhusain ii sáhte oastit dálkasiid Suomas.

Lea vejolaš, ahte boahttevaš jagiid elektrovnnalaš dálkkasmearrádusa oktasašatnu viidu Suoma lagasguovlluin Ruŧŧii ja Estteeatnamii.

  1. Man gillii dálkkasmearrádus olgoriikkain oastima várás čállojuvvo?

Dálkkasmearrádus olgoriikkain oastima várás lea eŋgelasgielalaš. Giellamolssaeavttut leat suopma-eŋgelasgiella dehe ruoŧŧa-eŋgelasgiella.

  1. Galgetgo olgoriikkain čállojuvvon báberdálkkasmearrádusat dohkkehuvvot Suomas? 

Vuolggasadji lea, ahte apteaika galgá dohkkehit nuppi EU- dehe Eeg-riikkas dehe Šveiccas čállojuvvon dálkkasmearrádusa. Dálkkassuorggi dorvvolašvuohta- ja ovddidanguovddáš Fimea lea addán apteaikkaide mearrádusa Fimea lea addán apteaikkaide mearrádusa dálkasiid doaimmaheamis eurohpalaš dálkkasmearrádusa vuođul.

Apteaika sáhttá biehttalit doaimmaheamis dálkasa nuppi EU- dehe Eeg-riikkas dehe Šveiccas čállojuvvon dálkkasmearrádusa mielde, jos lea ágga vávjit dálkkasmearrádusa eaktivuođa dehe áššáigullevašvuođa, sisdoalu dehe jos dálkkasmearrádus lea eahpečielggas dehe váilevaš. Doaisttážii ii leat leame reálaáigásaš čoavddus, mainna nuppi riikkas čállojuvvon dálkkasmearrádusa eaktivuohta sáhtášii sihkkarastojuvvot. Apteaika sáhttá dárbbu mielde sihtat rájiid rasttildeaddji dearvvašvuohtafuolahusa kontáktačuoggá jearrat dieđu dálkkasmearrádusa čállis.

Suomas adnojuvvo elektrovnnalaš reseapta.